The Lunch That Never Ends

In Spain, lunch does not end when the food ends. The plates are empty. The waiter takes them away. And nobody stands up. The family stays at the table and talks. One hour. Two hours. Sometimes more. Tag a friend who can talk for three hours at the table.

Ve Španělsku oběd nekončí, když skončí jídlo. Talíře jsou prázdné. Číšník je odnese. A nikdo nevstává. Rodina zůstává u stolu a povídá si. Jednu hodinu. Dvě hodiny. Někdy i déle. Napiš kamarádovi, který dokáže mluvit u stolu tři hodiny.

This time has a special name in Spanish, sobremesa. It means the time at the table after the meal. There is coffee. Maybe a small sweet. But the important thing is the talking. Stories, jokes, family news, football. The afternoon goes slowly, and that is the point.

Tento čas má ve španělštině zvláštní jméno, sobremesa. Znamená to čas u stolu po jídle. Je tam káva. Možná malá sladkost. Ale důležité je povídání. Příběhy, vtipy, rodinné novinky, fotbal. Odpoledne plyne pomalu a o to jde.

You are new in Spain, and you do not know this. After lunch you stand up fast, because you have plans. Everyone looks at you, surprised. Your Spanish friend pulls you back into your chair and smiles. Sit down, she says. Where is the fire? The best part of lunch is starting now.

Jsi ve Španělsku nový a tohle nevíš. Po obědě rychle vstaneš, protože máš plány. Všichni se na tebe překvapeně podívají. Tvoje španělská kamarádka tě vtáhne zpátky na židli a usměje se. Sedni si, řekne. Kam tak spěcháš? Nejlepší část oběda teprve začíná.